Děti Mlhy II ( Miniseriál )

10. srpna 2010 v 13:53 | Corronius Callatin |  Literární tvorba
O tom, že by ho Krynn vůbec někdy rád viděl vážně pochyboval. Vždyť to byl on, kdo svedl jeho mladší dceru. Bohužel se to zrovna nehodilo do Krynnových mocenských plánů, alespoň co Aedan věděl. Jako osud jí naplánoval sňatek s hrabětem La Touchem o jehož rozlehlé državy na jihu měl zájem. Aedan mu plány překazil. Nebyl by schopný utajit skutečnost, že jeho dcera už nebyla pannou. Naneštěstí byl Aedan nenapravitelným svůdníkem, který v jeho dceři našel velké zalíbení a tak ji tajně chodíval navštěvovat dlouhé měsíce i potom.. Krynna rozzuřilo, že jeho dcera nedodržela zákaz, stýkat se s Aedanem a tak ji poslal jako služebnici kláštěru Svatého ohně daleko od zemí Thedassu.
Mladý šlechtic to Krynnu neodpustil. Nebylo to tím, že by jeho dceru nadevše miloval, ale nelíbilo se mu jak se zachoval k vlastní krvi. Jeho otec Meuricio samozřejmě neměl o ničem ani tušení.

" To co se stalo s vašimi muži je mi líto," řekl nakonec. " Znamená to, že zítra neodjedete?"
Meuricio si nervózně odkašlal." Možná jsem ho nenaučil slušným způsobům dost."
Krynnův nepříjemný, chraplavý smích, přivaděl Aedana k šílenství." V pořádku kníže. Jistě to nemyslel zrovna tak jak to znělo. Vždyť jsem přeci vaším letitým spojencem. Krom toho Aedane." Odmlčel se a tvář mu pokřivil jízlivý úšklebek. " Má nejmladší dcera se po tobě ptala. Zmínila se o tobě v posledním dopise, který mi psala. Škoda, že její služba Nejvyššímu skončí až za pět let."
Nedej na sobě nic znát. Vůbec nic. Snažil si uklidnit krev, která mu začala v žilách vřít. Naštěstí nebylo na Aedanu nic vidět. Takovou radost mu nehodlal udělat. " Děkuji za zprávu. Je to od vás milé barone, stejně tak jako od vaší dcery."
Krynnova pozornost se však stočila zpět k jeho otci. Za to byl mladý bojovník více než vděčný.
Energický hlas jeho otce náhle způsobil, že se Krynn snad o něco zmenšil. Čišela z něj nelibost, jak umněl dát najevo snad jen Meuricio. " Bohužel barone Krynne je zpráva, kterou jste nám oznámil, velice zneklidňující. Zvláště fakt, že se Běsi dostali tak daleko do vnitrozemí nezpozorováni. krílovo rozhodnutí zasáhnout bylo rozhodně více než moudré. Bylo na čase. Běsi jsou čím dál troufalejší. Jak dlouho bude trvat rychlé znovuzorganizování tvých jednotek?"
Krynn protáhl obličej stějně jako hlas. " Zítra milosti. Pokud bych vydal rychlé rozkazy. Je ale opravdu nutné, abychom pochodovali do boje i my? Přece jen, když jsme na bojišti stáli naposledy, byli jsme podstatně mladší."
" To ano. Byli. Ale v čem je to jiné? To máme králi na pomoc vyslat vojáky bez pravých vůdců? nebyl bych schopný se mi nikdy podívat do očí. Ne, to ne. Nejsme tak staří. Meč a štít stále unesu."
" To bezpochyby kníže, ale tehy jsme atáli v poli proti barbarským kmenům. Ne proti duchům a netvorům jakési prastaré mlhy z šamanských legend, které jen tak mimochodem patří také barbarům. myslím, že to není nejmoudřejší. Nic víc. mám jen starost o tvé bezpečí kníže."
" Zbytěčně, řekl bych," odsekl Aedanův otec. " Stále to jsou napřátelé, které lze zabít pořádným železem z našich kováren. Do zítřka dejte dohromady zbytek mužů. I ty, kteří mají lehčí zranění. Své dva syny, Argise a Melféra, vyšlu hned dnes večer, jak bylo v plánu. Já vyrazím spolu s vámi a vašimi muži. To mi připomíná, někdy by měl upozornit Aragise a Melféra na tyto změny. Aedane?"
Stál až do této chvíle mlčky a v pozadí." Ano?"
" Uděláš to pro mně? Vyřiď jim ať dnes večer vyrazí s posádkou Stříbropádu sami. Vyvětli jim situaci. Myslím, že o ničem co se stalo, ještě neví."
" Jistě otče. jak si přeješ." Když však vyrazil, byly jeho kroky nejisté.
Meuricio, který si toho všiml si syna prohlédl podezřívavým pohledem. " Děje se něco?"
" Já jen. Jedou oba mí bratři? A já tu mám zůstat? Takovou hanbu nesnesu. Nechci trčet zalezlý na Stříbropádu, jako nějaký zbabělec. Takovou hanbu nesnesu."
" Hanbu? Synu o čem to mluvíš? Pro tebe mám jinou práci. Samozřejmě neméně důležitou. Když budeme všichni pryč, kdo myslíš, že bude vládnout Stříbropádu? Potřebuji, aby se někdo o hrad postaral." Spiklenecký pohled, který mu otec věnoval, se mu však ani za mák nezamlouval.
 

Děti Mlhy I ( miniseriál)

5. srpna 2010 v 18:01 | Corronius Callatin |  Literární tvorba
Tento miniseriál budu vydávat cca jednou za 4-5 dní. Pokud vás zaujme a budete jej sledovat chci vás upozornit na jednu skutečnost. Děj příběhu můžete ovlivňovat. Vždy s každým dílem vyhlasím anketu a pomocí svých hlasů můžete ovlivnit děj a důležitá rozhodnutí hlavních postav. Vím že je to možná poněkud netradiční..ale proč ne? Mohlo by to být zajímavé :) K tomu vám poslouží anketa v menu nebo pod článkem s komentáři.


Traduje se, že první objev Mlhy, učinili trpaslíci, když hledali ložiska vzácných rud. To se stalo bezmála před tisícovkou let, dlouho před objevením Nebešťanů..
Trpaslíci, ale kutali ve svých slůjích příliš hluboko a příliš chamtivě. Díky nim, se Mlha stala volnou a mnoho z trpaslíků se staly prvními Běsy. Tvory známými jen ze starých legend barbarských šamanů...

" Čteš si?"
Aedan ten hlas okamžitě poznal. Stejně tak jako zlozvyk neklepat při příchodu do místnosti, která vám nepatří. " Otče?"
" Ano. Doufám, že neruším." Zkoumavým pohledem si prohlédl knihu, jejíž desky právě Aedan zaklapl. " Příchod Mlhy od Dattria Magna? Máš strach z neznámého?"
" Ne. Strach to nejspíš není. Spíš starosti otče." Při pohledu na jeho pomalu šedivějící vlasy a tmavé brázdy, které mu vytvářely na obličeji vrásky, bylo zjevné, že jeho starosti jsou nesčetněkrát větší. Na jeho bedrech leželo mnoho povinností. O Stříbropád, Thedasské království a rodinu.
" To máme všichni synu, " řekl nakonec. " Není se čeho bát. Člověk se vždycky bojí neznámého, ale v případě Běsů je strach neopodstatněný."
" Neopodstatněný? To myslíš vážně otče? Podle zvědů se k Thedassu vydalo z Nekonečných jeskyní několik stovek Běsů a podle tebe je to nepodstatné?"
" Synu. Dnes večer vyjíždíme s tvým bratrem a muži ze Stříbropádu. Vojáci barona Krynna se k nám také přidají a navíc na nás čeká král Carlai. Budeme v přesile proti bytostem bez inteligence, kteří sotva vědí jak se drží zbraň. Jediné čím nás předčí je nelidská zuřivost, ale jejich instinkty jsou jako divokých zvířat. Ničím víc ani nejsou."
" Říkáš to abych se uklidnil, nebo je ohrožení opravdu tak minimální? A proč jsi navštívil mé komnaty? Moc často to neděláš? Je mě někde zapotřebí?"
" Vždy přímo k věci," zasmál se krátce. " Vlastně ano. Odhadl jsi mně naprosto správně. Poctil nás návštěvou Krynn, přesně jak bylo domluveno a jsi šlechtic. Slušelo by se, abys ho šel alespoň pozdravit. Vím, že jej nemáš rád, ale můžeš být alespoň zdvořilý."
V Aedanových černých očích se zablýsklo. Krynn byl zmetek bez špetky úcty ke starým rodinám. Nijak tomu ani nepomáhal fakt, že Aedanova rodina byla druhá, ihned za královskou rodinou co se vážnosti týče.
" Dobře," vydechl nakonec.
" Hodný kluk. Počkám s Krynnem v hlavní hale. Skus se trochu upravit. Podle mého se nesluší, abys nosil ty složité copy. Jsi lidský šlechtic, ne Nebešťan."

Když jeho otec, kníže Meuricio, odešel otočil se s povzdechnutím k zrdcadlu. Nejsi Nebešťan? Jako by mu to snad někdy vadilo. Nechtěl ale otce ničím rozzlobit a tak si neposlušně kroutící černé vlasy svázal provázkem.
Jeho oblíbenou koženou zbroj, rodinný meč Draneků a štít se znakem stříbrné spirály hradu Stříbropád už měl připraveny na stojanech. Služební starající se o údržbu byly v tomto ohledu velice svědomití. A byl za to rád. Když už se měl setkat s nenáviděným Krynnem, chtěl se mu představit jako vážený bojovník.

" Tak tady ho máme", zvolal otec sotva ho viděl vstoupit do rozlehlé kamenné síně. " Zrovna jsme se synu bavili o tažení proti Běsům. Jak mi bylo sděleno baronem Krynnem před malou chvílí, jeho muži nebudou schopni vyrazit dnes večer s námi. na cestě sem byli přepadeni a baron sám měl co dělat, aby si zachránil život."
Aedan se snažil. Vlídný výraz který ale chtěl na obličeji vykouzlit se ovšem vším tím přemáháním změnila v děsivou grimasu, která si ničím nezadala s obličeji Běsů. Krynn si tiho nejspíš snažil nevšímat.
" Vidím, že ve výchově svého syna jsi nad ničím nezanevřel. Je z něj mladý bojovník. Rád tě opět vidím chlapče."

Bažinná světélka

4. srpna 2010 v 17:21 | Corronius Callatin |  Literární tvorba
Představte si tmavou bažinu se zapáchajícími výpary tlející vegetace. Stahující vlhkost a všudypřítomné bahno...o tom je tato báseň...

Drobounké ohníčky nestálé zelené
- to kočičí oči -
svou jedovatostí problikávající,
- křižují tmu -
když duše mrtvých odcházejí
- mizí v okamžení -
z místa kam patří navždy
- z hlubin země -
rozbředlá kalnou vodou bažiny.

Další články


Kam dál

Reklama